Alanova depeše z Thajska 1

+Dneska mi začíná pátý tréninkový týden a dá se říct, že čas tu docela zvláštně letí. Předešlé týdny se obešly bez větších komplikací, když nepočítám, že jsem měl zpočátku docela problém se vypořádat s pětiminutovýma kolama. Po pár dnech jsem se s tím začal srovnávat, což umožnilo se víc soustředit na samotný trénink, než jenom na přežití. Teď v posledním týdnu už jsem začal mít docela dobrej pocit z práce na lapách a i při sparringách už jsem dokázal být o něco konkurenceschopnější, takže všechno fajn.

S fightem to zatím, podle všeho, vypadá někdy na poslední týden v říjnu, což se mi zdá tak akorát. Na to konto se mi začal víc věnovat Čevenáček/ Malej Ďábel, protože je to jeho akce, na který bych měl zápasit. Jsem za to rád.

Z hlediska BJJ mám pocit, že největší pokrok nastal v poziční kontrole, přechodech a obraně. Hodně času se tu věnovalo škrcení (armtrianglu na včechny způsoby se věnovalo asi nejvíc času), s až fanatickýmu důrazem na čisté provedení ( bezbolestný čistý blood choke, neck crank, lámání a různé kroucení se při nácviku bralo jako chyba, protože na silnějšího soupeře nemusí fungovat, což je pravda). Takže rčení, že síla je taky technika jsme museli nechat stranou a hodiny jsme například hledali „sweet point“ v armtrianglu ze side control, dokud jsme nebyli schopni uspávat bez pomoci druhé ruky.

Přínos tedy zatím na všech frontách. Těším se, co bude dál. Makejte, pochytám tu pro vás mezitím ještě nějaký rozumy ;-).

Alan Svoboda